Jsem ročník 1962, šťastně ženatý, mám 3 dcery a od roku 1985 žiji trvale v Praze. Posledních 20 let v Praze 1. Protože zde hodlám žít i nadále, rád bych se zasadil o zlepšení podmínek pro život obyvatel Prahy 1. Do Prahy sahají i vzdálenější rodinné kořeny, protože ještě za Rakouska-Uherska a První republiky zde mí předkové založili 6 hospod a jídelen. Narodil jsem se a dětství strávil v severních Čechách (Česká Lípa, Nový Bor). Vystudoval jsem Matematicko-fyzikální fakultu UK a po studiích zůstal v Praze. Nastoupil jsem jako vývojový a výzkumný pracovník do státního podniku Křižík v Praze 5. Po revoluci jsem vyhrál konkurz na ředitele odštěpného závodu Optika (Křižík, s. p.). Zpracoval jsem privatizační projekt na vrácení části podniku potomkům bývalých zakladatelů optické fy Srb a Štys (z roku 1919). V letech 1992-94 jsem působil v pozici předsedy představenstva a obchodního ředitele st. podniku Karlovarský porcelán. Úkolem týmu, jehož jsem byl členem, bylo transformovat státní podnik na akciovou společnost, zpracovat privatizační projekt a společnost prodat. Po splnění zadání jsem se vrátil do Prahy, kde jsem na konci roku 1994 založil firmu na výzkum veřejného mínění a marketingový výzkum STEM/MARK. V oblasti sociologického výzkumu působím dodnes. Jsem členem dozorčí rady společnosti STEM/MARK. Zde jsem vedl řadu významných výzkumných projektů – Eurobarometr, Český spotřebitel, MEDIA PROJEKT, PEOPLEMETROVÉ VÝZKUMY apod.) Jako fyzická osoba realizuji některé další spíše charitativně orientované projekty, především v oblasti zdravotnictví (Kvalita Očima Pacientů, Kvalita Pracovního Života, Přirozený Porod v Porodnici) a provozuji stránky https://www.hodnoceni-nemocnic.cz . Projekty vycházejí z poznání, že efektivita celého zdravotního systému se zvyšuje s rostoucí spokojeností a aktivitou pacientů. Tento princip má ale širší uplatnění a rád bych jej využil i v komunální politice. Bez zvýšení aktivity a spokojenosti občanů lze těžko dosáhnout efektivní správy obce či města. Zájem o politiku jsem začal projevovat od okamžiku, kdy jsem zvládl naladit na otcově rádiu Hlas Ameriky a Svobodnou Evropu. Před revolucí jsem navštěvoval některé bytové semináře, zejména filozofický seminář u Prof. Ladislava Hejdánka a dále u Dany Němcové nebo u Havlových na Rašínově nábřeží. Zapojil jsem se do aktivit „Kruhu nezávislé inteligence“, jehož cílem bylo šířit myšlenky disentu i do tzv. šedé zóny mezi občany. V posledních letech jsem se zabýval historií 20. století. Spolupracoval jsem na projektu Paměť národa. S nejstarší dcerou jsme napsali vítězný příběh „Sedm životů Zdeňka Polanského“ soutěže Příběhy 20. století v ročníku 2016-17. Neziskové aktivity Post Bellum podporuji i finančně. Spolu s potomky armádního generála Josefa Bílého – prvního velitele Obrany národa, se mi podařilo navrhnout a prosadit pro tohoto zapomenutého národního hrdinu Čestné občanství Prahy 1 a následně i předložit úspěšný návrh na udělení Řádu Bílého lva gen. Bílému v roce 100. výročí založení Československé republiky. Návrh pomohl podpořil také Vojtěch Pikal ve funkci místopředsedy sněmovny. Mám rád moderní výtvarné umění a hraji na housle a kytaru. Dosud jsem nebyl v žádné politické straně ani jsem za žádnou nekandidoval. Do politiky jsem aktivně nevstupoval také z důvodu práce ve výzkumu trhu a veřejného mínění, což je spojeno s nezávislostí a neutralitou. V době parlamentních voleb v roce 2017 jsem však nabyl dojmu, že pokud budu jen přihlížet zpovzdálí, také nemusí být za chvíli na co koukat. Proto jsem se stal nejprve registrovaným příznivcem a později také členem Pirátů. Domnívám se, že na komunální úrovni lze mé profesní aktivity s politickou činností sladit. Na programu Pirátů se mi libí transparentnost, otevřenost a upřímné nadšení pro dobrou věc. Podporuji liberální, proevropské a euroatlantické směřování naší země. Podporuji referendum pro komunální témata. Pokud bych měl nějak lapidárně shrnout můj program pro Prahu 1, tak je to asi „probuzení občanů z letargie a pocitu bezmocnosti“. Jsem přesvědčen, že lze Prahu 1 a její správu otevřít občanům tak, jako se to již podařilo některým jiným částem Prahy nebo jiným obcím. Jako klíčové vidím získat pro spolupráci aktivní část obyvatel Prahy 1 a najít efektivní způsob, jak je do rozhodování zapojit. Že to lze, jsme se přesvědčili při aktivaci obyvatel na záchranu Nemocnice Na Františku.